Mapa - Stanari

Stanari
Stanari jsou město a sídlo stejnojmenné opčiny v Bosně a Hercegovině v Republice srbské. Nachází se asi 23 km západně od Doboje a asi 149 km severozápadně od Sarajeva. V roce 2013 žilo ve Stanari 1 123 obyvatel, v celé opčině pak 7 755 obyvatel. Nejbližšími městy jsou Doboj, Prnjavor, Teslić a Tešanj.

Město Stanari získalo opčinu teprve v roce 2014 po odtržení od města Doboj, jde tedy o jednu z nejnovějších bosenských opčin. Opčina je též známá pro těžbu hnědého uhlí.

Součástí opčiny je celkem 13 trvale obydlených sídel.

Blízko Stanari pramení řeka Ukrina.

 
Mapa - Stanari
Mapa
Google Earth - Mapa - Stanari
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Stanari
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Stanari
OpenStreetMap
Mapa - Stanari - Esri.WorldImagery
Esri.WorldImagery
Mapa - Stanari - Esri.WorldStreetMap
Esri.WorldStreetMap
Mapa - Stanari - OpenStreetMap.Mapnik
OpenStreetMap.Mapnik
Mapa - Stanari - OpenStreetMap.HOT
OpenStreetMap.HOT
Mapa - Stanari - OpenTopoMap
OpenTopoMap
Mapa - Stanari - CartoDB.Positron
CartoDB.Positron
Mapa - Stanari - CartoDB.Voyager
CartoDB.Voyager
Mapa - Stanari - OpenMapSurfer.Roads
OpenMapSurfer.Roads
Mapa - Stanari - Esri.WorldTopoMap
Esri.WorldTopoMap
Mapa - Stanari - Stamen.TonerLite
Stamen.TonerLite
Státní území - Bosna a Hercegovina
Vlajka Bosny a Hercegoviny
Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí / Босна и Херцеговина), zkratkou BiH, někdy zvaná jednoduše Bosna, je přímořská země v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově. Jejím hlavním a zároveň největším městem je Sarajevo s 275 524 obyvateli (2013). Bosna hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou. Bosna a Hercegovina je téměř vnitrozemský stát, s výjimkou pásu 20 km na pobřeží Jaderského moře kolem města Neum, (díky kterému Bosně náleží i tři malé ostrůvky). Střední a jižní část země je hornatá, na severozápadě je mírně kopcovitá a na severovýchodě převážně rovinatá. Vnitrozemí má mírné kontinentální klima, ohraničené horkými léty a chladnými a sněhovými zimami, kdežto jižní cíp země, Hercegovina, má středozemní klima a nízký reliéf.

Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
BAM Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) KM or КМ 2
ISO Jazyk (lingvistika)
BS Bosenština (Bosnian language)
HR Chorvatština (Croatian language)
SR Srbština (Serbian language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Chorvatsko 
  •  Srbsko 
  •  Černá Hora